Vlastivědná a genealogická
společnost Velké Meziříčí

Velkomeziříčský masakr 6. května 1945

Beseda 2. května 2023 o osvobození našeho města

Na besedě, konané dne 2. května 2023, jsme si připomněli osvobození našeho města. Naše členka paní Jitka Rousová vzpomínala na své zážitky spojené s koncem války a o smutné vzpomínce na jejího tatínka architekta Vladimíra Neumana. Velkomeziříčská tragédie ji připravila o tatínka. Jitka Rousová si dodnes pamatuje vše a vypravuje:

„Doma byla tátova sestra, tátovi rodiče, máma, ticho, temno. Sedělo se a nebyli jsme schopni ničeho. Němci ke všemu ještě vyhlásili stanné právo, nešla elektřina, celé město paralyzovali. A já jsem jako dítě najednou pochopila, že mi tatínek už nikdy nedonese knížku, nikdy mi nic neřekne. Ta jizva byla velká. A ten strach, ten ve mně zůstal po celý život. I když jsem měla syna na vojně, tak jsem se o něj hrozně moc bála. Vždycky jsme se sbalili a jeli za ním. V lese vedle kasáren jsme mívali stan, tajně jsme ho převezli, převlékl se do civilu a byl tam s námi celý den. Měla jsem navařeno a večer jsme ho zase vezli zpět. Fakt jsem se o něj hrozně bála, ale ono to opravdu nebylo jednoduché.“

Velkomeziříčský masakr je událost, ke které došlo 6. května 1945 ve Velkém Meziříčí. Bylo zavražděno 58 lidí v čele s Jindrou Nováčkem, který vedl revoluční národní výbor. Celá událost se stala dva dny před příchodem osvobozeneckých vojsk – 8. května přišli do města vojáci Rudé armády.

Revoluční národní výbor

Celá událost začala tragicky ukvapeným rozhodnutím několika nadšenců ustavit revoluční národní výbor. Impuls vzešel z komunisticky orientované skupiny kolem místního odbojáře Jindry Nováčka, který se před nacisty donedávna skrýval. Sám Nováček chtěl s ustavením národního výboru ještě počkat a k činu se odhodlal, až když byl spolupracovnicí dotázán, zda se bojí. Byl tedy ustaven národní výbor, sestavený z místních vlasteneckých veličin všech věkových kategorií.

Příjezd německých vojáků z Velké Bíteše

Do města ale vpadli ustupující Němci a to byl vlastní začátek tragédie. Členové národního výboru a další lidé byli odvlečeni do budovy Školy pro hospodyně a tam pod vedením příslušníků gestapa začaly výslechy provázené bitím.

Masakr

Zatčení byli naloženi do vozů a odvezeni k řekám Oslavě a Balince na okraji města. Zde bylo přes padesát lidí vyvlečeno na břeh, postříleno a naházeno do vody. Sám Jindra Nováček skončil jinak: Byl téhož dne oběšen na náměstí na lucerně. Za dva dny město osvobodila Rudá armáda. Při zatýkání německých důstojníků nastalo druhé dějství masakru. Jednomu z německých důstojníků se podařilo odpálit světlici a Rusové v bombardérech nedaleko, domnívajíce se, že ve městě mají jejich spolubojovníci potíže, vzlétli. Město bylo v odpoledních hodinách bombardováno, čemuž padlo za oběť velké množství civilistů.

Po tragédii

Následující neděli, 13. května 1945 vykonal na městském hřbitově místní farář P. Bohumil Burian za velké účasti lidu pohřební obřady nad desítkami rakví. Všechny oběti byly pohřbeny do společných hrobových šachet.

(Zdroj: Wikipedie)